IMRaD je standardní struktura vědeckého článku a empirické práce, která text člení do čtyř částí: úvod (Introduction), metody (Methods), výsledky (Results) a diskuze (Discussion). Zkratka pochází z prvních písmen anglických názvů těchto částí. Logika je jednoduchá a stále stejná: úvod řekne, proč a co zkoumáte, metody jak jste to zkoumali, výsledky co jste zjistili a diskuze co to znamená. Právě tato předvídatelnost dělá z IMRaD nejrozšířenější formát v oblasti vědeckého publikování.
Co znamená zkratka IMRaD
IMRaD je akronym složený ze čtyř slov, která pojmenovávají jádrové kapitoly výzkumného textu:
- I - Introduction (úvod): vymezení problému, cíle a výzkumných otázek nebo hypotéz
- M - Methods (metody): popis toho, jak jste výzkum provedli a jak se dá zopakovat
- R - Results (výsledky): prezentace zjištění a dat, bez jejich výkladu
- a - and (a): spojka, která se do zkratky přidává jen kvůli vyslovitelnosti
- D - Discussion (diskuze): interpretace výsledků a jejich zasazení do širšího poznání
Malé „a" uprostřed zkratky nemá vlastní kapitolu. Slouží jen k tomu, aby se akronym dal pohodlně vyslovit, proto ho často najdete psané malým písmenem: IMRaD. Někdy se uvádí i rozšířená verze IMRaDC nebo IMRaD/C, kde poslední „C" označuje závěr (Conclusion) jako samostatnou část.
V českých závěrečných pracích těmto čtyřem částem odpovídají pojmy úvod, metodologie (nebo metody), výsledky a diskuze. Terminologii je dobré používat konzistentně, protože komise i vedoucí práce ji očekávají v ustálené podobě. Přehledně tuto strukturu vysvětluje i výukový materiál o IMRaD z Masarykovy univerzity.
Proč IMRaD vznikl a kde se používá
IMRaD vznikl jako odpověď na potřebu sjednotit způsob, jakým vědci referují o svém výzkumu. První vědecké časopisy ze 17. století publikovaly výsledky formou popisných dopisů a vyprávění, bez pevné struktury. Čtenář tak musel u každého článku znovu hledat, kde autor popisuje postup a kde výsledky.
Zárodek dnešní struktury se připisuje Louisi Pasteurovi a jeho dílu Études sur la Bière z roku 1876, kde oddělil popis postupu od zjištění. Formát později zpopularizoval britský statistik Sir Austin Bradford Hill, který působil při britské Medical Research Council. Jako závazný standard prezentace vědeckých prací se IMRaD ustálil v 70. letech 20. století, kdy ho zachytila americká norma ANSI Z39.16 (vydaná v roce 1972 a revidovaná v roce 1979).
Podle přehledové studie Luciany Sollaci a Mauricia Pereiry, která zmapovala padesát let používání tohoto formátu (PubMed, 2004), se IMRaD začal v lékařských časopisech prosazovat ve 40. letech, v 70. letech dosáhl přibližně 80procentní míry používání a v 80. letech se stal prakticky jediným formátem původních výzkumných článků.
Dnes IMRaD dominuje zejména v těchto oblastech:
- Vědecké články původního výzkumu v odborných časopisech
- Empirická biomedicína a veřejné zdravotnictví, kde se zrodil
- Přírodní a společenské vědy, inženýrství a informatika
- Empirické závěrečné práce s vlastním sběrem a analýzou dat
Naopak v čistě teoretických, přehledových nebo historických pracích se IMRaD používá zřídka, protože tyto texty nemají samostatnou kapitolu metod a výsledků v tom smyslu, jak je formát předpokládá.
Co patří do každé ze čtyř částí
Síla IMRaD je v tom, že každá část má jeden jasný úkol a nepřekrývá se s ostatními. Když víte, co do které patří, text se píše snáz a čte se přehledněji.
Úvod (Introduction)
Úvod zasadí téma do kontextu a řekne, co a proč zkoumáte. Vysvětlí problém, který práci motivuje, pojmenuje mezeru v poznání a vyústí do konkrétního cíle a výzkumných otázek nebo hypotéz. Úvod se píše v logice „od širšího k užšímu": od kontextu přes zdůvodnění až po přesně formulovaný cíl.
Metody (Methods)
Metodologická část vysvětluje, jak jste k výsledkům došli. Je to návod, podle kterého by jiný výzkumník dokázal vaši práci zopakovat a ověřit. Patří sem výzkumný design (kvantitativní, kvalitativní nebo smíšený), způsob sběru dat, popis vzorku a postup analýzy. Píše se zpravidla v minulém čase, protože popisuje již provedený postup.
Výsledky (Results)
Výsledky prezentují, co jste zjistili, a nic víc. Tady uvádíte data, tabulky a grafy, ale ještě je nevykládáte. Cílem je, aby čtenář viděl zjištění v jejich syrové podobě a mohl si o nich udělat vlastní úsudek dřív, než přijde vaše interpretace. Oddělení výsledků od jejich výkladu je jeden z hlavních znaků dobrého IMRaD textu.
Diskuze (Discussion)
Diskuze odpovídá na otázku, co výsledky znamenají. Interpretuje zjištění, porovnává je s poznatky z literatury, vysvětluje shody i rozpory a pojmenovává limity výzkumu. Právě v diskuzi se výsledky spojují zpět s cílem z úvodu, takže se text uzavírá do kruhu. Mnohé časopisy do diskuze zahrnují i závěr, jiné ho oddělují do samostatné části.
| Část IMRaD | Otázka, na kterou odpovídá | Čas a forma |
|---|---|---|
| Úvod | Proč a co zkoumám? | přítomný čas, kontext a cíl |
| Metody | Jak jsem to zkoumal? | minulý čas, popis postupu |
| Výsledky | Co jsem zjistil? | minulý čas, data bez výkladu |
| Diskuze | Co to znamená? | výklad, porovnání s literaturou |
Jak IMRaD souvisí s klasickou strukturou závěrečné práce
Klasická česká závěrečná práce se obvykle dělí na teoretickou a praktickou (analytickou) část. IMRaD je jiný způsob členění téhož obsahu, který klade důraz na vlastní výzkum. Nejsou to dva neslučitelné světy, spíše dva pohledy na stejný text.
Hlavní rozdíl je v tom, kam se zařadí teorie. V klasické struktuře tvoří teoretická část samostatnou a často rozsáhlou kapitolu před praktickou částí. V čistém formátu IMRaD se přehled literatury vtáhne do úvodu a do diskuze, samostatná „teoretická kapitola" se nepíše. Právě proto je IMRaD typičtější pro vědecké články, které mají přísný limit rozsahu, než pro rozsáhlé závěrečné práce.
| Prvek | Klasická struktura závěrečné práce | IMRaD |
|---|---|---|
| Teorie | samostatná teoretická část | vtažená do úvodu a diskuze |
| Vlastní výzkum | praktická nebo analytická část | metody a výsledky |
| Interpretace | výsledky a diskuze, závěr | diskuze (někdy i závěr) |
| Typické použití | bakalářské a diplomové práce | vědecké články, empirické práce |
V praxi mnohé empirické závěrečné práce kombinují oba přístupy. Mají teoretickou část v klasickém smyslu a praktickou část uspořádanou podle logiky IMRaD: nejprve metodologie, pak výsledky, pak diskuze. Tím získáte to nejlepší z obou světů, pevný pojmový rámec i přehlednou prezentaci výzkumu. Podrobné členění celé práce na titulní stranu, abstrakt, kapitoly a přílohy rozebíráme v samostatném článku o struktuře závěrečné práce.
Kdy IMRaD použít a kdy ne
IMRaD není univerzální šablona na každou práci. Vhodnost závisí na tom, zda má text vlastní empirický výzkum.
IMRaD se hodí, když:
- píšete vědecký článek původního výzkumu do odborného časopisu
- vaše práce obsahuje vlastní sběr dat (dotazník, experiment, rozhovory, měření)
- chcete, aby byl postup jednoznačně ověřitelný a zopakovatelný
- obor nebo časopis IMRaD přímo předepisuje
IMRaD se nehodí, když:
- práce je čistě teoretická nebo přehledová bez vlastního výzkumu
- jde o historickou, právně rozborovou nebo filozofickou práci, která nepracuje s daty
- fakulta předepisuje jinou závaznou strukturu
- text je esej, kazuistika nebo jiný žánr s vlastní ustálenou formou
Rozhodující je vždy metodický pokyn vaší fakulty. Pokud směrnice předepisuje konkrétní členění kapitol, má přednost před obecnými doporučeními včetně IMRaD. Při volbě mezi přístupy pomáhá i to, jak máte promyšlenou metodologii a metody výzkumu, protože právě od nich se odvíjí, zda je samostatná kapitola metod a výsledků vůbec potřeba.
Jaké má IMRaD výhody pro čtivost
Hlavní výhoda IMRaD je předvídatelnost. Když je každý článek uspořádán stejně, čtenář přesně ví, kde najde to, co hledá, a nemusí celý text číst od začátku.
- Rychlá orientace. Recenzent nebo odborný čtenář umí skočit přímo na metody nebo výsledky, aniž by je hledal.
- Jasné oddělení faktů od výkladu. Výsledky uvádějí data, diskuze je interpretuje. Čtenář tak rozezná, co je zjištění a co názor autora.
- Ověřitelnost. Samostatná kapitola metod umožňuje posoudit, zda jsou závěry podložené a zda se dá výzkum zopakovat.
- Logický oblouk. Úvod klade otázku, diskuze na ni odpovídá. Text drží pohromadě a má jasný začátek i konec.
Tyto vlastnosti zároveň vysvětlují, proč se IMRaD stal standardem právě ve vědě, kde je ověřitelnost a přehlednost důležitější než vyprávěcí styl. Strukturu odborné práce v tomto duchu shrnuje například i knihovna ČVUT. To, co platí pro vědecký článek, se dá využít i v závěrečné práci: i když píšete klasickou teoreticko-praktickou práci, oddělení výsledků od jejich interpretace v diskuzi zvýší její přehlednost a důvěryhodnost.
Pokud si nejste jistí, který formát je pro vaši práci vhodný, nebo potřebujete pomoct s uspořádáním empirické části, naši autoři vám poradí. Podívejte se na naše služby nebo nám napište přes kontakt a navrhneme postup přímo pro vaše téma.
Často kladené otázky
Co přesně znamená zkratka IMRaD?
IMRaD znamená Introduction, Methods, Results and Discussion, tedy úvod, metody, výsledky a diskuze. Jsou to čtyři jádrové části vědeckého článku. Malé „a" uprostřed je jen spojka „and", která se přidává kvůli vyslovitelnosti a nemá vlastní kapitolu.
Je IMRaD totéž jako klasická struktura závěrečné práce?
Ne. Klasická česká práce se dělí na teoretickou a praktickou část, zatímco IMRaD vtáhne teorii do úvodu a diskuze a klade důraz na metody a výsledky. Mnohé empirické práce oba přístupy kombinují: mají teoretickou část i praktickou část uspořádanou podle IMRaD.
Musím použít IMRaD ve své bakalářské nebo diplomové práci?
Jen pokud to předepisuje vaše fakulta nebo pokud má práce vlastní empirický výzkum, kterému tato struktura vyhovuje. U čistě teoretických a přehledových prací není IMRaD vhodný. Vždy se řiďte metodickým pokynem fakulty, který má přednost před obecnými radami.
Patří závěr do struktury IMRaD?
Závěr může být součástí diskuze, nebo tvořit samostatnou část. Některé časopisy používají rozšířenou verzi IMRaDC, kde poslední „C" označuje závěr (Conclusion). Závisí to na tradici oboru a na pokynech, které pro práci platí.
V čem je rozdíl mezi výsledky a diskuzí v IMRaD?
Výsledky prezentují zjištění a data bez výkladu, diskuze je interpretuje a porovnává s literaturou. Toto oddělení je jádrem IMRaD: čtenář nejprve vidí syrová zjištění a teprve potom váš výklad, takže si umí udělat vlastní úsudek.
Kdy IMRaD vznikl?
Zárodek formátu se připisuje Louisi Pasteurovi a jeho dílu z roku 1876, zpopularizoval ho statistik Austin Bradford Hill a jako norma se ustálil v 70. letech 20. století (ANSI Z39.16, 1972). V lékařských časopisech se stal převažujícím formátem v 70. a 80. letech.