Dotazník sestavíš ve čtyřech krocích: z cíle práce a hypotéz odvodíš, co přesně potřebuješ změřit, ke každé proměnné přiřadíš jednu jednoznačnou otázku, otázky seřadíš od nejlehčích po demografické a hotový dotazník otestuješ na malé skupině lidí z cílové skupiny. Zvol ho tehdy, když potřebuješ srovnatelné odpovědi od většího počtu respondentů. Plné znění pak patří do přílohy práce a jeho popis do metodologické kapitoly.
Kdy má smysl zvolit dotazník
Dotazník je nástroj kvantitativního sběru dat. Každý respondent dostane stejné otázky ve stejném pořadí, takže odpovědi lze sečíst, porovnat a statisticky zpracovat. Hodí se proto na zjišťování rozšířenosti jevu, rozdílů mezi skupinami nebo vztahu mezi dvěma proměnnými.
Nehodí se ale na všechno. Pokud potřebuješ porozumět tomu, proč se lidé rozhodují tak, jak se rozhodují, a chceš se během sběru doptávat, víc ti dá rozhovor.
Volbu metody i její zdůvodnění popisuješ v metodologii závěrečné práce. Zdůvodnění „je to nejjednodušší" oponentovi stačit nebude, cíl vyžadující srovnatelná čísla ano.
Jak z cíle práce dostaneš konkrétní otázky
Nejčastější příčinou špatného dotazníku je, že vznikl dřív, než bylo jasné, co má měřit. Otázky se pak sbírají intuitivně a při vyhodnocování zjistíš, že polovina dat nemá kam patřit.
Funkční postup je opačný. Napiš si cíl práce, pod něj hypotézy nebo výzkumné otázky, u každé vyjmenuj proměnné, které je třeba změřit, a teprve potom přiřazuj otázky. Pomůže ti tabulka se třemi sloupci: hypotéza, proměnná, číslo otázky. Otázka, která v ní nemá řádek, do dotazníku nepatří. Pokud hypotézy teprve formuluješ, začni článkem o hypotézách a výzkumných otázkách.
Jaké typy otázek můžeš použít
Sociologická encyklopedie Sociologického ústavu AV ČR rozlišuje při dotazování kromě otevřených a uzavřených otázek také polootevřené, dichotomické, alternativní, identifikační či projektivní. Pro závěrečnou práci si zpravidla vystačíš se čtyřmi typy.
| Typ otázky | Jak vypadá | Na co se hodí | Jak se vyhodnocuje |
|---|---|---|---|
| Uzavřená | pevný seznam možností, respondent vybírá | fakta, frekvence, jednoznačné volby | jednoduše, sečtením četností |
| Polootevřená | možnosti plus pole „jiné, uveďte" | když nemáš jistotu, že jsi vyjmenoval všechno | jako uzavřená, doplňky se kategorizují |
| Otevřená | prázdné pole pro vlastní odpověď | důvody, návrhy, věci, které nedokážeš předvídat | pracně, odpovědi musíš kódovat do kategorií |
| Škálová | stupnice souhlasu nebo hodnocení | postoje, spokojenost, míra souhlasu | průměry, mediány, srovnání skupin |
Škálové otázky nejčastěji postavíš na Likertově škále, tedy na tvrzení a stupnici od úplného souhlasu po úplný nesouhlas. Je to nejběžnější způsob, jak měřit postoj číslem, a má vlastní pravidla pro počet stupňů.
Otevřené otázky dávkuj střídmě. Každá znamená desítky textových odpovědí, které musíš roztřídit do kategorií, jinak se nedají vyhodnotit.
Jak formulovat otázky, aby dávaly použitelná data
Formulace rozhoduje o tom, jestli měříš to, co si myslíš. Sociologická encyklopedie uvádí, že při kontrole otázky se sleduje, zda je jednoznačná, srozumitelná všem dotazovaným, zda neklade extrémní nároky na paměť a zda není sugestivní nebo příliš abstraktní.
Převeď si to na pět pravidel:
- Jedna otázka, jedna věc. „Jste spokojeni s platem a s kolektivem?" se nedá vyhodnotit, protože respondent může být spokojený jen s jedním. Rozděl ji na dvě.
- Žádné navádění. „Taky vám vadí neustálé vyrušování v open space?" říká respondentovi, co má odpovědět. Neutrální verze se ptá, jak často k vyrušování dochází.
- Možnosti, které se nepřekrývají a nic nevynechávají. Věkové kategorie 20 až 30 a 30 až 40 let jsou klasická chyba, třicátník neví, kam patří. Doplň i „nevím", pokud taková odpověď existuje.
- Jazyk respondenta. Odborný termín z teoretické části nemusí lidem v terénu nic říkat. Pokud ho použít musíš, vysvětli ho jednou větou.
- Nic, co si respondent nepamatuje. „Kolikrát jste za poslední tři roky změnili nástroj na komunikaci?" vyrobí odhady, ne data. Totéž platí pro dvojitý zápor.
Kolik otázek má dotazník mít a jak dlouho se má vyplňovat
Přesný počet předepsaný není, řídí se počtem proměnných, které potřebuješ k ověření hypotéz. Zpravidla platí, že dotazník pro bakalářskou či diplomovou práci se vyplní za několik minut.
S rostoucí délkou stoupá riziko, že respondent skončí v polovině nebo začne mechanicky klikat do jednoho sloupce, což data pokazí víc než chybějící otázka. Reálný čas vyplnění změř při pilotáži a napiš ho do úvodního textu. U každé otázky si zároveň řekni, jakou tabulku nebo graf z ní uděláš. Pokud to nevíš, otázku vyhoď.
Jak dotazník uspořádat od úvodu po demografii
Pořadí otázek není kosmetika. Ovlivňuje, kolik lidí dotazník dokončí, a někdy i samotné odpovědi.
- Úvodní text. Kdo sbírá data, na jaké škole, za jakým účelem, jak dlouho to zabere a co se s odpověďmi stane. Stačí čtyři věty.
- Filtrační otázka. Pokud se výzkum týká jen určité skupiny, hned ověř, že do ní respondent patří.
- Lehké věcné otázky. Začni tím, na co se odpovídá bez váhání.
- Jádro po tematických blocích. Otázky k téže hypotéze drž u sebe, škálové baterie seskup pod jednu stupnici.
- Citlivé a otevřené otázky. Patří ke konci, kdy už respondent do dotazníku investoval čas.
- Demografie na závěr. Na začátku působí jako výslech, na konci ji lidé vyplní bez problémů.
Do demografického bloku dej jen údaje, podle kterých budeš opravdu srovnávat skupiny. Každý další může v malé organizaci respondenta prozradit.
Vzor: ukázkové otázky pro modelové téma
Modelové téma: vliv práce z domova na pracovní spokojenost zaměstnanců. Hypotéza předpokládá, že zaměstnanci pracující z domova alespoň dva dny v týdnu hodnotí svou spokojenost výš než ti, kteří pracují jen z kanceláře.
- Filtrační. Pracujete alespoň jeden den v týdnu z domova? (ano / ne)
- Uzavřená, jedna odpověď. Kolik dní v týdnu pracujete z domova? (1 / 2 / 3 / 4 / 5)
- Uzavřená, více odpovědí. Které z těchto nástrojů při práci z domova běžně používáte? (seznam plus „jiné")
- Škálová. Nakolik souhlasíte s tvrzením „Při práci z domova stihnu víc úkolů než v kanceláři"? (rozhodně souhlasím až rozhodně nesouhlasím)
- Škálová baterie. Na téže stupnici ohodnoťte tvrzení o komunikaci s týmem, o vybavení a o hranici mezi prací a soukromím.
- Uzavřená, hodnocení. Jak byste ohodnotili svou pracovní spokojenost za poslední čtvrtletí? (stupnice 1 až 5)
- Polootevřená. Co vám na práci z domova vyhovuje nejvíc? (možnosti plus „jiné, uveďte")
- Otevřená. Co by mohl váš zaměstnavatel změnit, aby se vám z domova pracovalo lépe?
- Uzavřená, preference. Kdybyste rozhodovali sami, jakou formu práce byste zvolili? (plně z domova / hybridně / plně z kanceláře)
Demografický blok na konci: věková kategorie, délka praxe, velikost organizace, pracovní pozice. Otázky 2, 4 a 6 nesou proměnné z hypotézy, zbylé doplňují kontext do diskuze.
Jak dotazník otestovat před rozesláním
Pilotáž studenti vynechávají nejčastěji a stojí je to nejvíc. Podle Sociologické encyklopedie se správnost formulace otázek ověřuje právě v předvýzkumech a pilotážích, tedy dřív, než dotazník odejde do terénu.
Zpravidla stačí malá skupina lidí ze stejné cílové skupiny. Nech je dotazník vyplnit a pak se doptávej, jak si otázky vyložili: která byla nejasná, kde chyběla vhodná možnost, jak dlouho to trvalo a jestli něco působilo nepříjemně. Pilotní odpovědi zkus i vyhodnotit. Do finálního souboru je ale nezařazuj a v metodologii uveď, co jsi po pilotáži upravil.
Jak dotazník rozeslat a co s návratností
Na online sběr se nejčastěji používají Google Forms, Survio a Microsoft Forms. Survio je česká služba s hotovými šablonami, Google Forms posílá odpovědi rovnou do tabulky. Limity bezplatných verzí se mění, tak si před sběrem ověř aktuální podmínky i to, jak se data exportují.
Počítej s tím, že část oslovených neodpoví, takže oslov víc lidí, než je tvůj cílový počet. Pomáhá, když dotazník rozešle někdo, koho cílová skupina zná, třeba personální oddělení nebo vyučující, a když po několika dnech pošleš připomínku. Kolik odpovědí vlastně potřebuješ, rozebírá článek o výzkumném vzorku a počtu respondentů.
Zapisuj si, kolik dotazníků jsi rozeslal, kolik se vrátilo a kolik jsi vyřadil jako nekompletní. Tato čísla patří do praktické části, oponent z nich vidí kvalitu vzorku.
Anonymita, GDPR a etika výzkumu
Pokud se v dotazníku neptáš na jméno, e-mail ani na kombinaci údajů, podle které se dá člověk zpětně identifikovat, nezpracováváš osobní údaje. GDPR to v bodě 26 odůvodnění říká přímo: „Zásady ochrany osobních údajů by se proto neměly vztahovat na anonymní informace" (nařízení 2016/679, EUR-Lex).
Anonymita má ale tichou past. V malé firmě nebo na malé škole může na konkrétního člověka ukázat kombinace věku, pozice a délky praxe. Pracuj proto s kategoriemi místo přesných hodnot.
V úvodním textu napiš, že účast je dobrovolná a odpovědi se zpracují hromadně, ne po jednotlivcích. Pokud sbíráš data od nezletilých, potřebuješ předem souhlas školy i zákonných zástupců.
Část škol navíc výzkum v závěrečných pracích posuzuje eticky. Etická komise pro výzkum Masarykovy univerzity má například vlastní formulář žádosti, který se vztahuje i na závěrečné a seminární práce, a doporučuje podat žádost alespoň šest týdnů před plánovaným zahájením projektu. Ověř si na katedře, jak to chodí u vás, a započítej ten čas do harmonogramu.
Co s odpověďmi a kam dotazník v práci patří
Dotazník žije v práci na třech místech. V metodologické kapitole popisuješ, proč sis ho zvolil a jak proběhl sběr. V praktické části vyhodnocuješ odpovědi. V příloze je jeho plné znění tak, jak ho viděli respondenti.
Prvním krokem po sběru je vyčištění dat: vyřadíš nedokončené odpovědi a zjevně mechanické vzorce, například stejnou hodnotu v celé škálové baterii. Teprve potom počítej. Postup s tabulkami a grafy rozebírá článek o vyhodnocení dotazníku v Excelu.
Pokud si nejsi jistý, jestli tvoje otázky měří to, co hypotézy tvrdí, naši autoři ti umí s analytickou částí pomoct. Stačí zadat nezávaznou objednávku a napsat, kde ses zasekl.
Nejčastější chyby ve studentských dotaznících
Otázky bez vazby na hypotézu. Dotazník má dvacet otázek, ale hypotézy pokrývají tři. Zbytek skončí jako nevyhodnocené grafy, které oponent označí za vatu.
Dvojité a sugestivní otázky. Otázka se ptá na dvě věci najednou nebo napovídá žádanou odpověď a hypotéza se potvrdí uměle.
Překrývající se nebo neúplné možnosti. Respondent neví, kam patří, tak vybere náhodně.
Demografie na začátku. První, co respondent vidí, je série osobních otázek, a část lidí dotazník zavře.
Žádná pilotáž. Chyby ve formulaci se objeví až na finálních datech, kdy už se nedá nic opravit.
Chybějící čísla o sběru. Práce neuvádí, kolik dotazníků se rozeslalo a kolik vrátilo.
Často kladené otázky
Kolik otázek má mít dotazník v bakalářské práci?
Fakulty počet nepředepisují, řídí se počtem proměnných v hypotézách. Dvanáct otázek, které vyhodnotíš do posledního grafu, je lepší dotazník než dvacet, ze kterých použiješ polovinu.
Kam v závěrečné práci patří samotný dotazník?
Plné znění dej do přílohy a v textu se na ni odkazuj, například „Příloha A". Popis, proč sis ho zvolil a jak proběhl sběr, patří do metodologie, výsledky do praktické části.
Potřebuji k dotazníku souhlas etické komise?
Záleží na fakultě a na tématu. Část fakult posuzuje výzkum v závěrečných pracích vždy, jinde jen u citlivých témat nebo zranitelných skupin. Zjisti to na katedře před sběrem dat, dodatečně se souhlas získává těžko.
Můžu použít hotový dotazník od někoho jiného?
Ano, standardizované dotazníky jsou v některých oborech výhodou, protože mají ověřené vlastnosti a výsledky lze srovnat s jinými výzkumy. Musíš je ale citovat a u chráněných nástrojů si vyžádat souhlas autora nebo licenci. Pokud nástroj upravíš, napiš do metodologie, co jsi změnil.
Jak mám řešit dotazník pro nezletilé respondenty?
Sběr ve školách vyžaduje souhlas ředitele i zákonných zástupců a v dotazníku se neptej na nic, co by dítě identifikovalo. Souhlasy si vyžádej předem a zmiň je v metodologii.
Google Forms, nebo Survio?
Pro běžný studentský dotazník stačí oba, liší se rozhraním a limity bezplatné verze. Rozhoduj podle toho, jak se z nástroje exportují data, ne podle vzhledu formuláře.