Vyhodnocení dotazníku v Excelu probíhá v pevném pořadí: export odpovědí, čištění dat, kódování do čísel, absolutní a relativní četnost, volba ukazatele (medián, modus, průměr), křížové třídění kontingenční tabulkou, graf ke každému typu otázky a na závěr interpretace propojená s hypotézami. Na běžný dotazník do závěrečné práce Excel stačí, speciální statistický software nepotřebuješ.
Jak dostat odpovědi z dotazníku do Excelu
Pokud jsi sbíral odpovědi online, exportuj je, nepřepisuj. Ve Formulářích Google otevři kartu s odpověďmi a buď je propoj s Tabulkami Google, odkud si je stáhneš jako .xlsx, nebo si je stáhni přímo jako CSV. Survio, Microsoft Forms i další nástroje mají v sekci s výsledky stejnou možnost exportu. Papírové dotazníky přepiš ručně ve stejné struktuře.
Pro list, se kterým pracuješ, platí tři pravidla:
- Jeden respondent = jeden řádek, jedna otázka = jeden sloupec. Nikdy neslučuj odpovědi více lidí do jedné buňky.
- První řádek je hlavička s krátkými názvy proměnných (
pohlavi,rocnik,Q1). Plné znění otázek si nech v samostatném listu. - Surová data nepřepisuj. Nech si je v samostatném listu a úpravy dělej na kopii.
Pokud dotazník teprve sestavuješ, ušetříš si tady práci. Formulaci otázek rozebírá článek o sestavení dotazníku pro závěrečnou práci.
Vyčisti data ještě před prvním výpočtem
První výpočet z neupravených dat je téměř vždy špatně. Projdi si proto čtyři věci.
Duplicitní odpovědi. Pokud se shodují všechny odpovědi i časové razítko, jde o duplicitu. Označ data a na kartě Data použij odebrání duplicit. Pozor na rozdíl: filtrování jedinečných hodnot duplicity jen dočasně skryje, odebrání duplicit je smaže natrvalo, proto to dělej na kopii listu.
Nekompletní odpovědi. Předem si stanov pravidlo, které pak uvedeš i v práci: například že vyřadíš dotazníky bez vyplněných klíčových otázek. Pravidlo musí platit pro všechny stejně.
Nesmyslné hodnoty. Věk 200 let, záporný počet hodin, dva vzájemně se vylučující údaje. Takový záznam vyřaď, nebo položku označ jako chybějící.
Nejednotný text. U otevřených otázek sjednoť varianty téhož („Praha", „PHA", „praha"), jinak ti Excel spočítá tři kategorie místo jedné.
Po čištění si zapiš tři čísla, která pak uvedeš v práci: kolik dotazníků se vrátilo, kolik jsi vyřadil a kolik jsi analyzoval. Pokud ti zůstane menší vzorek, než jsi plánoval, přečti si, kolik respondentů je reálně potřeba, a limit přiznej.
Zakóduj odpovědi: z textu udělej čísla
Kódování znamená, že každé možnosti přiřadíš číslo a přiřazení si zapíšeš do kódovací tabulky v samostatném listu. Excel spočítá i text, ale čísla ti otevřou výpočty a kontingenční tabulky.
U škál kóduj vždy stejným směrem. Pokud je 1 = zcela nesouhlasím a 5 = zcela souhlasím, musí to platit pro všechny položky. Obráceně formulovaná tvrzení překóduj, jinak ti v součtech vzniknou protichůdné hodnoty.
Chybějící odpověď nech jako prázdnou buňku, nebo jí dej samostatný kód, který do výpočtů nezahrneš. Nula je nejhorší volba, započítá se do průměru jako reálná hodnota.
Jak na vícenásobné volby
Otázka typu „označ vše, co platí" se nedá zakódovat jedním sloupcem. Vytvoř pro každou možnost vlastní sloupec s kódováním 1 = označeno, 0 = neoznačeno. Pokud nástroj poslal všechny volby v jedné buňce oddělené čárkou, na kartě Data najdeš nástroj na rozdělení textu do sloupců.
Procenta počítej z počtu respondentů, ne z počtu označení, a v tabulce to uveď. Součet takových procent přesáhne 100 %, což je správně.
Absolutní a relativní četnost: základ každé otázky
U každé uzavřené otázky potřebuješ dvě čísla. Absolutní četnost je počet respondentů, kteří danou možnost zvolili. Relativní četnost je jejich podíl z platných odpovědí, tedy procento.
Absolutní četnost získáš funkcí COUNTIF, která spočítá buňky splňující zadané kritérium, například =COUNTIF(B$2:B$121;3). Procento získáš tak, že tento počet vydělíš počtem platných odpovědí: =COUNTIF(B$2:B$121;3)/POČET(B$2:B$121), a buňku naformátuješ jako procenta. Pozor na názvy: COUNTIF se v české verzi Excelu jmenuje stejně jako v anglické, ale anglická funkce COUNT má českou podobu POČET.
Tři věci, které oponenti v posudcích pravidelně vytýkají:
- Procenta bez počtu. Vždy uveď i n. „62 %" u 21 respondentů znamená něco jiného než u 400.
- Zaokrouhlování. Zaokrouhli na jedno desetinné místo a zkontroluj součet. Pokud vyjde 99,9 %, doplň poznámku.
- Nadinterpretování malých rozdílů. U 40 respondentů představuje jeden člověk 2,5 %, takže rozdíl dvou lidí není zjištění.
Průměr, medián, nebo modus? U Likertovy škály pozor
Volba ukazatele závisí na typu proměnné. Výukový web Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Wikisofia to v přehledu měr polohy shrnuje jednoznačně: modus se používá především u kategoriálních (nominálních) dat, medián potřebuje data alespoň v ordinálním měřítku a průměr má smysl až u dat minimálně v intervalovém, tedy metrickém měřítku.
Likertova škála je ordinální. Pořadí stupňů znáš, ale rozdíly mezi nimi nejsou stejně velké. Uváděj proto rozdělení odpovědí v procentech plus medián (funkce MEDIAN) nebo modus, tedy nejčastější hodnotu, kterou vyčteš z tabulky četností nebo spočítáš funkcí MODE.SNGL. Průměr ze stupnice 1 až 5 se v pracích používá často a někteří vedoucí ho vyžadují, sám o sobě ale zavádí: hodnota 3,0 vyjde stejně u vzorku, kde všichni zvolili střed, jako u vzorku rozděleného na souhlasný a nesouhlasný pól.
Průměr (v českém Excelu funkce PRŮMĚR, anglicky AVERAGE) si nech na číselné otázky: věk, počet hodin týdně, roky praxe. U nominálních kódů ho nepočítej nikdy, průměrné pohlaví 1,4 nic neznamená.
Kontingenční tabulka krok za krokem
Kontingenční tabulka vytáhne z listu četnosti a procenta bez psaní vzorců.
- Klikni do libovolné buňky s daty, aby Excel poznal rozsah.
- Na kartě Vložení zvol kontingenční tabulku. Podpora Microsoftu uvádí postup „Vyberte Vložit > kontingenční tabulku".
- Zkontroluj navržený rozsah dat a vyber umístění. Nový list je přehlednější.
- Potvrď tlačítkem OK. Vpravo se otevře seznam polí se čtyřmi oblastmi: Řádky, Sloupce, Hodnoty a Filtry.
- Do oblasti Řádky přetáhni otázku, kterou vyhodnocuješ. Zobrazí se její možnosti.
- Stejnou otázku přetáhni i do oblasti Hodnoty a nastav ji na počet. Dostaneš absolutní četnosti.
- V nastavení pole hodnot přepni zobrazení z počtu na procenta z celkového součtu. Tím máš relativní četnosti.
- Do oblasti Filtry přetáhni proměnnou, kterou chceš výsledky omezit.
Další otázku nedělej od začátku, stačí v seznamu polí vyměnit proměnnou v oblasti Řádky.
Křížové třídění: odpovědi podle pohlaví nebo ročníku
Křížové třídění je bod, ve kterém se popis dat mění v analýzu. Do oblasti Řádky dáš zkoumanou otázku a do oblasti Sloupce třídicí proměnnou: pohlaví, ročník, formu studia nebo délku praxe. Vznikne tabulka, ve které vidíš rozdíly mezi skupinami.
Porovnávej procenta v rámci skupiny, ne absolutní počty. Pokud máš ve vzorku 90 žen a 30 mužů, absolutní čísla budou v ženském sloupci vždy vyšší, i kdyby byl postoj obou skupin stejný. V zobrazení hodnot proto přepni na procenta ze sloupce.
Křížová tabulka sama o sobě nedokazuje, že rozdíl není náhodný. Pokud to tvrdí tvoje hypotéza, potřebuješ statistický test. Excel má pro test nezávislosti funkci CHISQ.TEST, která porovnává zjištěné a očekávané četnosti. Volbu testu si ověř s vedoucím práce, patří do metodologie.
Který graf se hodí ke kterému typu otázky
Typ grafu vyplývá z typu otázky. Tabulka pokrývá nejčastější případy.
| Typ otázky | Co z ní počítat | Vhodný graf |
|---|---|---|
| Uzavřená s jednou volbou (pohlaví, forma studia) | absolutní a relativní četnost, modus | výsečový do 5 kategorií, jinak sloupcový |
| Uzavřená s více volbami | četnost každé možnosti zvlášť, % z respondentů | pruhový nebo sloupcový, nikdy výsečový |
| Likertova škála (souhlas 1 až 5) | rozdělení v %, medián, modus | skládaný pruhový nebo sloupcový |
| Pořadová otázka (žebříček důležitosti) | medián pořadí, modus | pruhový |
| Číselná otázka (věk, počet hodin) | průměr, medián, minimum a maximum | histogram nebo sloupcový |
| Otevřená otázka | kategorizace do skupin, potom četnost | pruhový, případně jen tabulka |
Dokumentace Microsoftu k dostupným typům grafů to potvrzuje: výsečové grafy zobrazují velikost položek jedné datové řady v poměru k jejich součtu, takže mají smysl jen tam, kde hodnoty tvoří části jednoho celku. Pruhový graf tatáž dokumentace doporučuje zvážit mimo jiné tehdy, když jsou popisky os dlouhé, což je u dotazníků častý případ.
Jak udělat graf, který v práci obstojí
- V názvu nebo popisku uveď, co je na ose, z čeho jsou procenta a jaké je n.
- Vynech 3D efekty, stíny a barevné přechody. Snižují čitelnost i důvěryhodnost.
- Pokud má graf jedinou řadu, legendu odstraň.
- Kategorie seřaď logicky: u škály od nesouhlasu k souhlasu, jinak podle velikosti.
- Zkontroluj graf v černobílém tisku. Pokud dva odstíny splynuly, změň výplň nebo vzor.
- Nedávej tabulku a graf se stejnými čísly vedle sebe, druhý z objektů patří do přílohy.
Pokud si nejsi jistý, začni od doporučených grafů na kartě Vložení.
Jak výsledky interpretovat a propojit s hypotézami
Tabulka ani graf nejsou výsledek, jen podklad. Výsledkem je věta, která říká, co z čísla plyne pro tvou výzkumnou otázku nebo hypotézu.
Postupuj ve třech krocích: uveď zjištění s číslem, řekni, co znamená pro zkoumaný jev, a výslovně ho propoj s hypotézou. Místo „z grafu vyplývá, že většina respondentů souhlasí" napiš, která skupina, v jakém podílu a co to dělá s hypotézou H1, tedy zda se potvrdila, nepotvrdila, nebo potvrdila jen částečně.
Každá hypotéza si zaslouží vlastní výstup a každý výstup má sloužit hypotéze. Grafy, které s hypotézami nesouvisejí, komise pozná, a hypotéza bez podkladu je častá výtka v posudku.
Do praktické části patří prezentace výsledků a jejich věcná interpretace, více o její stavbě najdeš v článku o praktické části závěrečné práce. Srovnání s jinými výzkumy, limity vzorku a doporučení patří do diskuze. Pokud se v analytické části zasekneš nebo ti hoří termín, dají se podklady k vyhodnocení dotazníku objednat na míru včetně tabulek a grafů.
Jak tabulky a grafy správně označit
- Tabulka má číslo a název nad tabulkou, například „Tabulka 4 Postoj respondentů k online výuce podle ročníku".
- Graf nebo obrázek má číslo a název pod objektem.
- Zdroj uveď pod objektem, u vlastního dotazníku formulací typu „Zdroj: vlastní zpracování".
- Číslování veď průběžně v celé práci (Tabulka 1, Tabulka 2), nebo podle kapitol (Tabulka 3.1). Jeden systém, ne oba.
- V textu se na každý objekt odkaž. Tabulka, na kterou text neodkazuje, působí jako výplň.
Formální požadavky se mezi fakultami liší, někde chtějí kurzívu, jinde jiné umístění zdroje nebo seznam tabulek. Směrnici své fakulty si otevři před formátováním, ne až po něm.
Nejčastější chyby při vyhodnocování dotazníku
- Otázka po otázce bez křížového třídění. Vznikne popis, ne analýza. Alespoň u klíčových otázek porovnej skupiny.
- Průměr z nominálních kódů. Průměrná odpověď 2,3 u otázky na formu studia je nesmysl.
- Výsečový graf na vícenásobné volby. Části netvoří jeden celek, takže graf klame.
- Tolik grafů, kolik otázek. Třicet grafů bez interpretace je slabších než osm vyhodnocených.
- Procenta bez n a bez informace, z čeho se počítala.
- Ruční přepisování čísel do Wordu. Vzniká nesoulad mezi tabulkou a textem.
- Interpretace bez vazby na hypotézu. Výsledek, který na nic neodpovídá, do práce nepatří.
Často kladené otázky
Stačí na vyhodnocení dotazníku Excel, nebo potřebuji SPSS? U bakalářské a většiny diplomových prací Excel stačí. Zvládne četnosti, procenta, průměr, medián, modus, kontingenční tabulky, grafy i test nezávislosti. Specializovaný software má smysl u faktorové analýzy či regrese, případně pokud ho fakulta vyžaduje.
Jak spočítám procenta, když respondent mohl označit více možností? Každou možnost dej do vlastního sloupce s kódováním 1 a 0, jedničky sečti funkcí COUNTIF a vyděl je počtem respondentů, kteří na otázku odpověděli. Součet procent přesáhne 100 %, proto pod tabulkou uveď, že respondenti mohli označit více možností.
Můžu počítat průměr z Likertovy škály? Likertova škála je ordinální, takže korektnější je medián, modus a rozdělení odpovědí v procentech. Průměr se v praxi používá a někteří vedoucí ho vyžadují, samostatně ho ale neuváděj. Bez rozdělení odpovědí skryje rozdíl mezi vzorkem soustředěným ve středu a vzorkem rozděleným na dva protipóly.
Co mám udělat s nedokončenými dotazníky? Stanov si pravidlo vyřazení ještě před analýzou, aplikuj ho na všechny stejně a v práci uveď, kolik dotazníků se vrátilo, kolik jsi vyřadil a proč. Vyřazení části odpovědí není chyba, zamlčení ano.
Jak v Excelu zjistím, jestli je rozdíl mezi skupinami významný? Připrav si křížovou tabulku se zjištěnými četnostmi, dopočítej očekávané četnosti a použij funkci CHISQ.TEST, která vrátí hodnotu testu nezávislosti. Podmínky testu popiš v metodologii.